Lékaři jsou jenom lidi.

Na základě schválení novelizace zákoníku práce, která vstoupí v účinnosti 1. 10. 2023,
vypovídáme veškeré dobrovolné přesčasy k 1. 12. 2023.

Aktuality

Proběhl 37. sjezd komory

Během víkendu se na pražských Vysočanech uskutečnil každoroční sjezd delegátů České lékařské komory. Diskutovalo se o množství aktuálních témat,...

číst více

Klíčové body našeho zájmu

Zrušení § 93a

Požadujeme zrušit § 93a, kterým se zvyšuje objem přesčasové práce pro zdravotníky a upravit režim 24 hodinových směn, tj. úpravit § 90. Požadujeme, aby byl ve zdravotnických zařízeních důsledně dodržován zákoník práce.

Nastavení přijatelných pracovních podmínek

Chceme nastavit přijatelné a dlouhodobě udržitelné pracovní podmínky. Navrhujeme legislativně ukotvit systém benefitů, jako jsou výsluhy, rehabilitační a lázeňská péče a podmínky pro dřívější odchod do důchodu bez krácení penze. Trváme na důsledném dodržování povinnosti zaměstnavatelů zajistit mladým lékařům atestační přípravu v zákoně stanovené době.

Požadavek na minimální mzdu/platový tarif lékařů

Požadujeme 1,5 až 3 násobek průměrné (národní) hrubé mzdy, tj 60 000 Kč pro L1, 80 000 pro L2, 120 000 pro L3, aby bylo pro lékaře s atestací motivující zůstat i nadále pracovat v nemocnici.

Časté otázky a mýty

Jaké jsou nejčastější otázky, kterým čelíme a mýty, které opakovaně vyvracíme? Zde naleznete odpovědi na nejčastější otázky o přesčasech, odpovědnosti za péči o pacienty, právních aspektech pracovních smluv a dalších klíčových tématech, které formují každodenní život zdravotnických pracovníků.

Méně přesčasů? Nejde to, náš systém je na tom závislý.

Náš zdravotní systém je na tom závislý, protože jsme se s tím smířili. Navykli jsme si na jeho neefektivitu, a to zejména v nakládání s časem a prací kvalifikovaných pracovníků. Jak je možné, že mnoho zemí, s nimiž se chceme srovnávat, má zdravotnictví s minimálními přesčasy? Jak to, že jsou tam lidé důstojně finančně ohodnoceni již za svou základní pracovní dobu a nejsou ekonomicky nuceni do přesčasové práce? S časem a prací lékařů se plýtvá. Proč? Jsme levná pracovní síla. A to se musí změnit.

A kdo se postará o pacienty?

Je správné mít na paměti dobro pacientů, koneckonců nás k tomu zavazuje nejen promoční slib, ale především naše morálka.Mnoho lékařů-zaměstnanců ale podlehlo představě, že nesou odpovědnost za provoz svých pracovišť a dostupnost zdravotní péče. Že jsou zodpovědní za to, co se děje v práci v době jejich nepřítomnosti. Je to omyl. Odpovědnost nesou ti, kteří o zdravotnictví rozhodují. To oni mají zajistit zdravotní péči pro pacienty a pracovní prostředí pro zdravotníky za lidských a zákonných podmínek, ale nedělají to. Situace ve zdravotnictví nemotivuje mladé lékaře přicházet a starší setrvat. Od těch, kteří zůstávají, je vyžadována práce v rozporu se zákonem. Přistupujeme na to, protože dobro pacientů je pro nás na prvním místě. Bereme na sebe odpovědnost, kterou mají nést jiní. A to již není udržitelné. Jsme za své pacienty odpovědní, když jsme v práci, ne když v ní nejsme!

Ale sloužit se přeci musí!

Nemusí! Pokud nemáte uvedený ve smlouvě vyloženě uvedený směnný provoz, tak opravdu sloužit nemusíte. Obzvláště, pokud by mělo jít přes 150h/rok, které Vám zaměstnavatel může nařidít Lékaři 24 hodinovou pracovní dobu legální nemají a nikdy neměli. Tu mají pouze povolaní, která spadají pod služební zákon (hasiči, policisté atd.), kdy 24 hodin služby je následováno 48 hodinami odpočinku , a týkají se jich ještě další specifika. U lékařů je to tedy taktéž nazýváno nešťastně pojmem služba, ale je to v zásadě název „pracovní“ a ne „legislativní“, jedná se totiž o obyčejný přesčas (většinou, někdy se s tím vejdete do základní pracovní doby). A tam je maximální povolená doba práce 12,5 hodiny v kuse. To že mnohdy lékaři slouží 24 hodin a že mnohdy místo jednoho dne odpočinku, natož dvou, je čeká další den v práci (a tedy 32 hodin v kuse nebo i více) je běžná praxe. A litera zákona hovoří jasně: VIII.5 Práce přesčas (§ 93)„Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Již z toho vyplývá, že práce přesčas nemůže být zaměstnavatelem předem rozvržena v rámci písemného rozvrhu týdenní pracovní doby (§ 84). Nedostatečné personální zabezpečení („podstav“) tudíž nemůže zaměstnavatel řešit tím, že bude dopředu rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu v rozsahu vyšším, než kolik činí stanovená týdenní, zkrácená stanovená týdenní nebo sjednaná kratší pracovní doba zaměstnance.“

A co když sloužím na dohodu? Novela se mě netýká?

Netýká se vás to? Přesný opak! Za prvné to, že nyní sloužíte na zvláštní DPČ/DPP je minimálně na hraně, spíše za hranou zákona. „Sjednání pracovní smlouvy a dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti souběžně je možné pouze tehdy, pokud je druh vykonávané práce vymezen odlišně a odlišná práce je skutečně vykonávaná. V situaci, kdy je účelem pouze obcházení zákona, hrozí zaměstnavateli sankce od kontrolních orgánů.“Jak moc se tedy novela dotýká i všech, kterým se třeba povedlo si alespoň na dohodu vyjednat zajímavé finanční podmínky přesčasové práce/služeb? To nyní končí, přesčasy dosud schované do dohod budou nyní legální v rámci normální pracovní smlouvy a tedy budou odměňovány podle tabulek a bez jakýkoliv dalších výhod (nově třeba další nárok na dovolenou)…a zaměstnavatelé samozřejmě nyní rádi použijí argument, že je ilegální mít dvě smlouvy na jednu práci u jednoho zaměstnavatele, což nikomu z nich dosud nevadilo. Novela zákoníku práce umožňuje zvýšit počet dobrovolných přesčasů ze současných 416 hodin ročně na dvojnásobek a u zdravotních záchranářů ještě víc. Místo dohod by tak zdravotníci sloužili v rámci svého klasického úvazku.

Nenechte si nic ujít

Chcete vědět co se děje a jak se akce vyvíjí? Nemáte čas chodit stále na web nebo kontrolovat sociální sítě? Nechte to na nás a aktuální dění vám pravidelně shrneme do e-mailu.

Vaše příběhy

Skutečné příběhy od Vás, lékařek a lékařů. Mladých i těch s letitými zkušenostmi se špatně nastaveným systémem služeb, přesčasů a bezohledných požadavků na lékaře.

Jsem máma dvou školkových dětí, s plným úvazkem v chirurgickém oboru. Každý měsíc odpracuji přes 200 hodin v noci a o víkendech. Vzhledem ke své pracovní době přicházím o velkou část života svých dětí. Nikdy jsem je třeba nevyzvedla ze školky. Pokud bych měla možnost odcházet po službě domů, mohla bych s nimi trávit velkou část dne, vzít je na výlet. Proto vypovídám přesčasy.


Před MD jsem se z vyčerpání ze služeb stávala jiným člověkem a špatným lékařem a ani jsem si to pořádně neuvědomovala, až do chvíle, než jsem kvůli těhotenství přestala sloužit. Najednou jsem v práci byla víc trpělivá, víc mě to bavilo, chodila jsem domu spokojenější.


V nemocnici šlo o práci na 1,5-2 úvazky, bez šance nějak ovlivnit množství přesčasové práce, ačkoli jsem měla 3 a později 4 malé děti. Šlo o práci bez šance získat atestaci, bez šance absolvovat povinné stáže v rámci předatestační přípravy. Vše kvůli špatné personální situaci na oddělení, jak mi bylo opakovaně řečeno ze strany managementu.


Oba jsme s manželem sloužili každý více než deset let 7 až 14 služeb měsíčně v nemocnicích Stod, Klatovy, Plzeň, Domažlice, bez nároku na volno po službě, rozvedli jsme se…


Volali mi 4 dny po porodu, jestli nevezmu sobotní (24h) službu


Kvůli přesčasům jsem po letech byla dotlačená k výpovědi v práci, snažila jsem se ke zkrácenému úvazku domluvit na menším počtu služeb, než měli kolegové s celým úvazkem, což se mi samozřejmě nepovedlo.


Pri pohovoru mi bylo receno, ze „sluzby jsou dobrovolne, ale pokud nebudete slouzit, ani nemusite nastupovat“. Dokud jsem otěhotněla, bylo zcela běžné, že jsem byla v praci po i 32 hod. Samozrejme, ne všechny služby byly pekelné, prece jen nejsem traumatolog, ovšem byly i narocne sluzby, po kterých se mi nejednou stalo, že jsem málem usla za volantem po cestě domů. Věřím, že nejsem jediny lekar, ktery dojizdi do prace, a jet po 72 hodinách v práci třeba 60 km domů již není jen nebezpečí pro pacienta, ale i pro samotného lékaře!