Zrušení § 93a

Požadujeme zrušit § 93a, kterým se zvyšuje objem přesčasové práce pro zdravotníky a upravit režim 24 hodinových směn, tj. úpravit § 90. Požadujeme, aby byl ve zdravotnických zařízeních důsledně dodržován zákoník práce.

Nastavení přijatelných pracovních podmínek

Chceme nastavit přijatelné a dlouhodobě udržitelné pracovní podmínky. Navrhujeme legislativně ukotvit systém benefitů, jako jsou výsluhy, rehabilitační a lázeňská péče a podmínky pro dřívější odchod do důchodu bez krácení penze. Trváme na důsledném dodržování povinnosti zaměstnavatelů zajistit mladým lékařům atestační přípravu v zákoně stanovené době.

Méně přesčasů? Nejde to, náš systém je na tom závislý.

Náš zdravotní systém je na tom závislý, protože jsme se s tím smířili. Navykli jsme si na jeho neefektivitu, a to zejména v nakládání s časem a prací kvalifikovaných pracovníků. Jak je možné, že mnoho zemí, s nimiž se chceme srovnávat, má zdravotnictví s minimálními přesčasy? Jak to, že jsou tam lidé důstojně finančně ohodnoceni již za svou základní pracovní dobu a nejsou ekonomicky nuceni do přesčasové práce? S časem a prací lékařů se plýtvá. Proč? Jsme levná pracovní síla. A to se musí změnit.

A kdo se postará o pacienty?

Je správné mít na paměti dobro pacientů, koneckonců nás k tomu zavazuje nejen promoční slib, ale především naše morálka.Mnoho lékařů-zaměstnanců ale podlehlo představě, že nesou odpovědnost za provoz svých pracovišť a dostupnost zdravotní péče. Že jsou zodpovědní za to, co se děje v práci v době jejich nepřítomnosti. Je to omyl. Odpovědnost nesou ti, kteří o zdravotnictví rozhodují. To oni mají zajistit zdravotní péči pro pacienty a pracovní prostředí pro zdravotníky za lidských a zákonných podmínek, ale nedělají to. Situace ve zdravotnictví nemotivuje mladé lékaře přicházet a starší setrvat. Od těch, kteří zůstávají, je vyžadována práce v rozporu se zákonem. Přistupujeme na to, protože dobro pacientů je pro nás na prvním místě. Bereme na sebe odpovědnost, kterou mají nést jiní. A to již není udržitelné. Jsme za své pacienty odpovědní, když jsme v práci, ne když v ní nejsme!

Ale sloužit se přeci musí!

Nemusí! Pokud nemáte uvedený ve smlouvě vyloženě uvedený směnný provoz, tak opravdu sloužit nemusíte. Obzvláště, pokud by mělo jít přes 150h/rok, které Vám zaměstnavatel může nařidít Lékaři 24 hodinovou pracovní dobu legální nemají a nikdy neměli. Tu mají pouze povolaní, která spadají pod služební zákon (hasiči, policisté atd.), kdy 24 hodin služby je následováno 48 hodinami odpočinku , a týkají se jich ještě další specifika. U lékařů je to tedy taktéž nazýváno nešťastně pojmem služba, ale je to v zásadě název „pracovní“ a ne „legislativní“, jedná se totiž o obyčejný přesčas (většinou, někdy se s tím vejdete do základní pracovní doby). A tam je maximální povolená doba práce 12,5 hodiny v kuse. To že mnohdy lékaři slouží 24 hodin a že mnohdy místo jednoho dne odpočinku, natož dvou, je čeká další den v práci (a tedy 32 hodin v kuse nebo i více) je běžná praxe. A litera zákona hovoří jasně: VIII.5 Práce přesčas (§ 93)„Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Již z toho vyplývá, že práce přesčas nemůže být zaměstnavatelem předem rozvržena v rámci písemného rozvrhu týdenní pracovní doby (§ 84). Nedostatečné personální zabezpečení („podstav“) tudíž nemůže zaměstnavatel řešit tím, že bude dopředu rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu v rozsahu vyšším, než kolik činí stanovená týdenní, zkrácená stanovená týdenní nebo sjednaná kratší pracovní doba zaměstnance.“